Lyže v březnu?

V sobotu 10. března ples. V neděli 11. odjezd na hory. Na jaké? Na Šumavu. Kam přesně? Do Železné Rudy na Belveder. S kým? S našimi žáky 6. – 9. tříd. Na jak dlouho? Na týden. Proč? Na lyžák. Čím? Autobusem, kterému odešlo pár minut po startu turbo a při stoupání Belvederskou ulicí se u penzionu „U Zlomené lyže“ málem zlomil sám. Počasí? Sněženky, sluníčko, mouchy, teplo...katastrofa! Nebo to bylo jinak? 
Přivítal nás milý pan recepční a hned nás ubytovali na pokoje s vlastním sociálním zařízením. Co dělat odpoledne? Jdeme na vycházku do Železné Rudy. Podotýkám, že tuto trasu vyšlápneme během týdne ještě třikrát. Zdá se, že cílem žákovské mise bylo zjistit telefonní číslo na místní pizzerii a mise se evidentně zdařila. V průběhu týdne doháněli naši žáci rozvozovou službu této restaurace k šílenství. Následovala první večeře v hotelu a první noc. Co se zdá první noc, to se splní. Patrně se nikomu nezdálo o sněhu, protože ráno přišel déšť. Přijeli jsme ale sportovat. Takže uspořádáme velký kruhový trénink v malé tělocvičně. Potom pustíme pro uklidnění instruktážní film o lyžích, tzv. „trénink na suchu“. Odpoledne opět přeháňky. Vyrážíme na naši další túru do Železné Rudy, kde navštívíme Environmentální centrum. Nejvíce nás zaujalo muzeum lyžování. Opět vyšplháme kopec na Belveder, přichází druhá noc. Ráno....neprší!!! Takže lyže na nohy, řadíme se do družstev a šlapeme a šlapeme. Odpoledne neprší, takže zase lyže a zase šlapeme. Proč? Protivná paní v pokladně si splete čas a odmítá nám prodat permanentky. Potom jsme objevili dobrou vílu v jiné pokladně a od středy už jezdíme i na vleku. Trénujeme, lyžujeme a světe div se, svítí i sluníčko. A tak to pokračuje dál celý týden. Kvalita sněhu je mizerná, sluníčko vystřídal vítr, sníh, mlha i déšť. Potkáváme milé i neochotné vlekaře. Podíváme se znovu pěšky do Železné Rudy. Nevyhýbají se nám nemoci ani úrazy.   Ale přes to všechno: každý večer se královsky bavíme při společenských hrách, sledujeme filmy Kokosy na sněhu a Sněženky a Machři, objednáváme si pizzy, lyžujeme, máme dobrou náladu a ty nejpohodovější děti na Šumavě. Já nevím jak vy, ale za nás učitele: LYŽE V BŘEZNU?  A PROČ NE. BYLO TO SUPER!!!!!
                                                                         
                                                                                        Za dospěláky napsala Mgr. M. Pelánová a nafotil Mgr. M. Vrška
Výsledky slalomu – lyžařský kurz Belveder – Železná Ruda 2018.
Dívky:
1.   Lehovcová Lucie             26,42s
2.   Ivanova Preslava            25,43s
3. Kubíčková Vendula          29,67s
4. Kratochvílová Barbora     30,82s
5. Haladová Petra                32,74
6. Hrabová Karolína             33,02s
7. Lišková Aneta                  33,34s
8. Šafránková Natálie          34,30s
9. Červenková Tereza         36,34s
10. Sláviková Eliška            44,01s
11. Poulová Šarka               46,06s
12. Marková Anna               48,87s  
 
Chlapci:
1. Budínský Martin               24,86s
2. Jirušek Marek                  25,84s
3. Ansl Vojtěch                        6,50s
4. Kotschy Vít                        27,17s
5. Holinka Tomáš                  27,41s
6. Hudler Lukáš                    28,76s
7. Moldavan Jan                   31,25s
8. Hlačík Vojtěch                  31,64s
9. Mikula Jakub                    31,84s
10. Tichý Daniel                    33,69s
11. Švarcbek Radek              34,37s
12. Šulc David                       37,81s
13. Kuliš Jan                          37,98s
14. Mézeš Georgö                 58,83s
 
 
 
Za dospěláky napsala Mgr. M. Pelánová a nafotil Mgr. M. VrškaV sobotu 10. března ples. V neděli 11. odjezd na hory. Na jaké? Na Šumavu. Kam přesně? Do Železné Rudy na Belveder. S kým? S našimi žáky 6. – 9. tříd. Na jak dlouho? Na týden. Proč? Na lyžák. Čím? Autobusem, kterému odešlo pár minut po startu turbo a při stoupání Belvederskou ulicí se u penzionu „U Zlomené lyže“ se málem zlomil sám. Počasí? Sněženky, sluníčko, mouchy, teplo...katastrofa! Nebo to bylo jinak? Přivítal nás milý pan recepční a hned nás ubytovali na pokoje s vlastním sociálním zařízením. Co dělat odpoledne? Jdeme na vycházku do Železné Rudy. Podotýkám, že tuto trasu vyšlápneme během týdne ještě třikrát. Zdá se, že cílem žákovské mise bylo zjistit telefonní číslo na místní pizzerii a mise se evidentně zdařila. V průběhu týdne doháněli naši žáci rozvozovou službu této restaurace k šílenství. Následovala první večeře v hotelu a první noc. Co se zdá první noc, to se splní. Patrně se nikomu nezdálo o sněhu, protože ráno přišel déšť. Přijeli jsme ale sportovat. Takže uspořádáme velký kruhový trénink v malé tělocvičně. Potom pustíme pro uklidnění instruktážní film o lyžích, tzv. „trénink na suchu“.  Odpoledne opět přeháňky. Vyrážíme na naši další túru do Železné Rudy, kde navštívíme Environmentální centrum. Nejvíce nás zaujalo muzeum lyžování. Opět vyšplháme kopec na Belveder, přichází druhá noc. Ráno....neprší!!! Takže lyže na nohy, řadíme se do družstev a šlapeme a šlapeme. Odpoledne neprší, takže zase lyže a zase šlapeme. Proč? Protivná paní v pokladně si splete čas a odmítá nám prodat permanentky. Potom jsme objevili dobrou vílu v jiné pokladně a od středy už jezdíme i na vleku. Trénujeme, lyžujeme a světe div se, svítí i sluníčko. A tak to pokračuje dál celý týden. Kvalita sněhu je mizerná, sluníčko vystřídal vítr, sníh, mlha i déšť. Potkáváme milé i neochotné vlekaře.  Podíváme se znovu pěšky do Železné Rudy. Nevyhýbají se nám nemoci ani úrazy. Ale přes to všechno: každý večer se královsky bavíme při společenských hrách, sledujeme filmy Kokosy na sněhu a Sněženky a Machři, objednáváme si pizzy, lyžujeme, máme dobrou náladu a ty nejpohodovější děti na Šumavě. Já nevím jak vy, ale za nás učitele: LYŽE V BŘEZNU?  A PROČ NE. BYLO TO SUPER!!!!!
Za dospěláky napsala Mgr. M. Pelánová a nafotil Mgr. M. VrškaV sobotu 10. března ples. V neděli 11. odjezd na hory. Na jaké? Na Šumavu. Kam přesně? Do Železné Rudy na Belveder. S kým? S našimi žáky 6. – 9. tříd. Na jak dlouho? Na týden. Proč? Na lyžák. Čím? Autobusem, kterému odešlo pár minut po startu turbo a při stoupání Belvederskou ulicí se u penzionu „U Zlomené lyže“ se málem zlomil sám. Počasí? Sněženky, sluníčko, mouchy, teplo...katastrofa! Nebo to bylo jinak? Přivítal nás milý pan recepční a hned nás ubytovali na pokoje s vlastním sociálním zařízením. Co dělat odpoledne? Jdeme na vycházku do Železné Rudy. Podotýkám, že tuto trasu vyšlápneme během týdne ještě třikrát. Zdá se, že cílem žákovské mise bylo zjistit telefonní číslo na místní pizzerii a mise se evidentně zdařila. V průběhu týdne doháněli naši žáci rozvozovou službu této restaurace k šílenství. Následovala první večeře v hotelu a první noc. Co se zdá první noc, to se splní. Patrně se nikomu nezdálo o sněhu, protože ráno přišel déšť. Přijeli jsme ale sportovat. Takže uspořádáme velký kruhový trénink v malé tělocvičně. Potom pustíme pro uklidnění instruktážní film o lyžích, tzv. „trénink na suchu“.  Odpoledne opět přeháňky. Vyrážíme na naši další túru do Železné Rudy, kde navštívíme Environmentální centrum. Nejvíce nás zaujalo muzeum lyžování. Opět vyšplháme kopec na Belveder, přichází druhá noc. Ráno....neprší!!! Takže lyže na nohy, řadíme se do družstev a šlapeme a šlapeme. Odpoledne neprší, takže zase lyže a zase šlapeme. Proč? Protivná paní v pokladně si splete čas a odmítá nám prodat permanentky. Potom jsme objevili dobrou vílu v jiné pokladně a od středy už jezdíme i na vleku. Trénujeme, lyžujeme a světe div se, svítí i sluníčko. A tak to pokračuje dál celý týden. Kvalita sněhu je mizerná, sluníčko vystřídal vítr, sníh, mlha i déšť. Potkáváme milé i neochotné vlekaře.  Podíváme se znovu pěšky do Železné Rudy. Nevyhýbají se nám nemoci ani úrazy. Ale přes to všechno: každý večer se královsky bavíme při společenských hrách, sledujeme filmy Kokosy na sněhu a Sněženky a Machři, objednáváme si pizzy, lyžujeme, máme dobrou náladu a ty nejpohodovější děti na Šumavě. Já nevím jak vy, ale za nás učitele: LYŽE V BŘEZNU?  A PROČ NE. BYLO TO SUPER!!!!!
Za dospěláky napsala Mgr. M. Pelánová a nafotil Mgr. M. Vrška

 

Základní škola Planá, příspěvková organizace vznikla sloučením škol Základní škola Planá, náměstí Svobody a Základní škola Planá, Na Valech rozhodnutím rady města Planá 7. 12. 2011 s účinností od 1. 7. 2012. Sloučením obou základních škol byla vytvořena základní škola, která má významné postavení v oblasti, je spádovou školou pro okolní obce, počtem žáků i pedagogických pracovníků se řadí k větším školám.